Ve dnech 9.-11.7.2010 naše jednotka SDH Libčice n/Vltavou se zůčastnila v počtu
4.členů letos poprvé již konaného 7. ročníku srazu hasičských vozidel ŠKODA 706
RTHP. Tento sraz takzvaných Matýsků pořádají hasiči z Dolní Poustevny.V pátek po
příjezdu na místokonání ve večerních hodinách jsme byli vřele přivítáni místními
hasiči v čele s paní starostkou. Po vybudování stžanového ležení jsma se
zůčastnili hudebního večera s živou hudbou a tancem. hlavně jsme se těšili na druhý den, kdy nás po ránu čekaly různé doprovodné soutěže jako hod startérem z
vozu Š 706(váha přes 20kg),koulení rezervního kola rovněž z vozu Š706 přes
překážky, dále roztažení vozu Š 706 (bez vody) na vzdálenost 20 metrů-toto však
na čas. Další soutěž štafeta, kdy vždy před předáním musel dotyčný vypít pivo načas jinak nemohl další odstartovat nebo trestné body. Ještě na pobavení soutěž
v pojídání špaget na čas ale bez pomocí rukou,dost jsme se pobavili. Ve 13 hodin
vypukl hlavní hřeb celého srazu na který se těší všichni obyvatelé širokého
okolí a to je Spanilá jízda všech zůčastněných hasičských vozidel. Bylo to něco
úžasného vidět kolonu z asi 30 vozidel houkajících a ověšených mávajícími hasiči
a na oplátku nás kolem silnice vítali místní obyvatelé, těšíci se na nás celý
rok.Tato Spanilá jízda Matýsků vedla přes celý Šluknovský výběžek. Po návratu
zpšt pokračovaly doprovodné soutěže a večer nám opět hrála k tanci až do rána
hudba,ale již z "tácků".V na eděli ráno v 11hodin bylo vyhlášení výsledků i dalších soutěží jako Miss Matýsek, nejstarší vozidlo, nejvíce vzdálené
jednotky.Bohužel jsme v těchto soutěžích nevyhráli,ale stálo to za to! těšíme se
na příští rok na další setkání a doufám,že v hojnějším počtu. Vladimír Levý
Strach, obavy, napětí a zvláštní pocit má snad každý hasič v akci. Právě proto hasičinu děláme. Je to vlastně takový adrenalinový sport, který provází náš život. Jsme lidé, kterým nestačí jen nudný stereotyp. Pomoc druhému je pro nás posláním. Naplňuje nás to a děláme to s chutí a radostí. Ten, kdo chce dělat toto nebezpečné povolání (nebo spíše poslání) nesmí dát přednost lítosti a strachu, před odhodlaností pomoci. Hasičina nám dává možnost poznávat nové a nové lidské příběhy. Vždy jsme obdivovali muže neohroženě bojující s ohněm. A to, že teď můžeme stát v jejich řadách je pro nás čest a pocta.